Reakce na článek Parlamentních listů

9. 12. 2011, Odolena Voda: Rádi bychom reagovali na článek v Parlamentních listech Náckové, bolševici. Lidé zuří kvůli letišti Vodochody. Rath to schytal redaktorky Vlasákové a uvedli na pravou míru zavádějící informace, které v něm použila:

Z celého vyznění článku je zřejmé, že se Vlasáková zcela jednostranně (z pohledu odpůrkyně letiště) soustředila na největší mýty, které kolem projektu rozšíření mezinárodního letiště ve Vodochodech panují. U média, které má za svůj cíl „…přinést maximum různých názorů…" je to vpravdě překvapivé zjištění.

Jak sama uvádí, letiště je v provozu desítky let a má status mezinárodního neveřejného letiště (tento status, mimochodem, bude i po rozšíření letiště zachován). V minulosti sloužilo pro testování letounů výroby Aera Vodochody a od roku 2007, kdy společnost Aero Vodochody privatizovala skupina Penta, deklarujeme, že letiště bude v budoucnu využíváno. Těžko tedy obstojí argument, že nově přistěhovavší se obyvatelé neměli o existenci letiště potuchy a stěhovali se do klidné oblasti. Z hlediska hlučnosti bylo předchozí využívání letiště pro testování prototypů vojenských letounů významně náročnější, než dopad moderních dopravních letadel dnešní doby.

Co se týče plánovaného provozu, letiště bude určeno zejména pro nízkonákladové (náklad ve smyslu (low)cost, nikoliv cargo) a charterové přepravce. Po tomto druhu dopravy registrujeme zvyšující se poptávku, vzhledem k nevyhovujícím podmínkám na ruzyňském letišti. Věřte, že bez poptávky bychom jako investor do podobného projektu nešli, z čehož vyplývá, že o druhé pražské letiště zde zájem je a je tedy potřebné.

A nyní k meritu věci – zda má být letiště ve Vodochodech rozšířeno, či nikoliv: v demokratickém právním státě je na takovouto situaci myšleno v zákoně a pokud příslušné zákonné limity splníte, můžete dle nich podnikat. Tedy v našem případě, pokud naplníme podmínky posuzování vlivu na životní prostředí (podobně jako se to nedávno podařilo letišti Ruzyně s paralelní dráhou) a další, můžeme letiště rozšířit a provozovat. Těžko tuto situaci srovnávat s „nácky a bolševiky“ z uvedeného článku. Stejně tak podmínky, za nichž bude případný provoz letiště povolen, bude muset v budoucnu dodržovat bez ohledu na případnou změnu vlastníka.

A podobně na závěr pár čísel: z  uváděného 30tisícového regionu se proti letišti v referendech zatím vyslovilo cca 4650 lidí, což je asi 15 % (tolik k  poznámce, jak jsou na tom občané regionu s touhou po letišti). I my však vnímáme, že v dotčených obcích bude větší část občanů proti projektu (podobně jako u všech developerských projektů). Uvažujeme-li však region jako Prahu a Středočeský kraj, již zde je situace odlišná (i kvůli obdobné, ale nesrovnatelně rozsáhlejší situaci kolem Ruzyně), jak lze vyčíst např. z průzkumu agentury Factum Invenio.

Pozn. Reakce byla zaslána na redakční email (autorka na sebe neuvádí kontakt) 6.12., do dnešního dne jsme neobdrželi žádnou odpověď.